Olomouc - V pátek večer se česká házená hodila dogala. Mělak tomu pádný důvod, na Galavečeru Českého svazu házené se oceňovali nejúspěšnější jednotlivci uplynulého roku. Mezi nimi se neztratili ani vyslanci z Hané.V desítce nejlepších českých házenkářek byly hned dvě zástupkyně olomoucké Zory - brankářka Barbora Raníková skončila na třetím místě, sedmá byla spojka Kateřina Vašková.
Obě hráčky byly oceněné i mezi nejlepšími v interlize - Vašková byla třetí a Barbora Raníková byla vyhodnocena jako vůbec nejlepší česká hráčka ve společné české a slovenské nejvyšší soutěži.
Kromě toho byla oceněna Lenka Černá za dlouhodobou a úspěšnou reprezentaci České republiky.

Raníková: Za úspěchy vděčím své učitelce

* Získala jste hned dvě ocenění - zaprvé jako třetí nejlepší česká hráčka a za druhé jako vůbec nejlepší česká hráčka interligy. Kterého si ceníte více?

Proměje vůbec překvapení, že jsem byla hodnocena jako nejlepší hráčka interligy, protože tam byla konkurence výborných hráček. I proto si asi cením možná trochu více tohoto ocenění, i když být třetí nejlepší Češkou je taky dobré.

* Koho jste tedy sama čekala na vašem místě?

Myslela jsem si, že to bude Marcela Handlová, protože byla jednou z nejlepších střelkyň.

* Chybí vám ve výčtu nejlepších hráček nějaké jméno?

Ani ne, myslím, že to docela odpovídá. Nic bych neměnila ani na pořadí mezi nejlepšími českými hráčkami.

* Co si myslíte, že vám chybí do Lenky Kysučanové a Martiny Knytlové, které byly před vámi?

Mají více zkušeností než já, odehrály tohomnohemvíce v nároďáku a hlavně hrají v zahraničních soutěžích. Je to hlavně o zkušenostech a těch mají skutečněmnohemvíce.

* A máte v plánu zkusit někdy v budoucnu některou ze zahraničních lig?

Určitě, ale nejdřív musím dodělat školu. Ještě mi zbývá rok a půl studia a potom bych to chtěla zkusit. Nejraději bych zkusila asi Francii nebo Německo, ale musím brát v úvahu i jazyky, což není moje silná stránka.

* Skandinávie vás neláká?

Nemámmoc ráda zimu, takže o tom nepřemýšlím. (smích) Teplo je třeba ve Španělsku, ale tam si zase říkám, že se hraje slabší házená.

* Co říkáte na ocenění, které získala vaše spoluhráčka Lenka Černá?

Určitě si ho zaslouží. Dvacet let v národním družstvu, to už musí být nějaké ocenění. Já jí hlavně musím poděkovat, protože za své úspěchy vděčím především jí.

Černá: Jsem ráda, že mám nástupkyni

* Jaký význam pro vás má ocenění za dlouhodobou a úspěšnou reprezentaci?

Velice si toho vážím, protože po dlouhých letech, kdy jsem mohla prožívat radosti i zklamání přímo na hřišti, beru to ocenění jako poděkování.

* Nemyslíte si, že ta cena přišla příliš brzy? Vždyť jste v klubu stále ještě aktivní hráčka…

Myslím, že je to bráno k ukončeníméreprezentační kariéry, kdy jsem ji pořád prodlužovala a nevědělo se, kdy už definitivně skončím.

* Takže varianta, že byste se ještě jednou objevila v reprezentační brance, už neexistuje?

Vždycky jsem si říkala, že jsem nahraditelná a že skončím třeba až budu vidět, žeměmáv brance kdo nahradit. Teď se ukázalo, žemámevýborné brankářky - Raníková byla vyhlášena nejlepší hráčkou interligy takže užmámnástupkyni.

* Pořád platí, že se po sezoně rozhodnete, zda budete ještě pokračovat?

Už podepisuju smlouvy jen na rok a po lednu se rozhoduju na základě svého zdravotního stavu a toho, zdaměto ještě baví.

* Tak leden už je v plném proudu, takže už se rozhodujete?

Mým největším cílem a motivací je získat titul smýmdomovskýmklubem. Po sezoně se tedy uvidí, co dál. Zatímmám motivaci a házenáměbaví.

* Jste i asistentkou u reprezentace, takže máte nepochybně přehled o všech interligových hráčkách. Byla Barbora Raníková skutečně nejlepší Češkou v celé soutěži?

Je to dost specifické hodnocení, které nelze změřit výkony, třeba jako v atletice. Navíc těžko porovnat brankářky s ostatními hráčkami. Báramá za sebou výbornou sezonu a myslím, že to vyhrála právem.

* Chtěla byste někomu poděkovat?

Ráda bych se o své ocenění podělila se všemi reprezentačními trenéry, kteří mi dávali důvěru, a já jsem jim ji pak mohla vrátit na hřišti. Také všem svým spoluhráčkám, protože bez nich bych sama nikdy nic nedokázala. Také mým kolegyním z branky, které to se mnou neměly jednoduché, protože jsem je tam vůbec nechtěla pouštět, ale se kterými jsme si vždycky pomáhaly a na hřišti jsme byly jeden tým. Ataké své rodině, která mi vždy byla oporou a bez ní bych nemohla absolvovat to neskutečné množství zápasů a soustředění.

* Je mezi těmi trenéry jeden, na kterého vzpomínáte nejvíce?

Pokud bych měla jmenovat jednoho, tak by to asi byl pan Jiří Zerzáň, který mi jako bažantovi dal šanci v té, pro mě nejúspěšnější, reprezentaci, kdy jsme na mistrovství světa získali stříbrné medaile. Možná jsem těch dvacet let v reprezentaci čekala na to, že si to finále zopakujeme, protože jsem v něm tehdy nenastoupila.

Autor: Miloslav Jančík-Olomoucký deník *Publikováno 19.1.2008